Čičmanka, rok 1923, olej na plátně, rozměry malby 141 x 90 cm, signováno a datováno vlevo dole Jož Uprka 23, na rubu původní výstavní štítek z Biennale v Benátkách 1924 a přípisy, původní adjustace, celkové rozměry s rámem 180 x 128 cm.
Vystaveno:
v roce 1924 na Bienále v Benátkách (Biennale di Venezia) - 14. Esposizione Internazionale d’Arte della Città di Venezia, uvedeno v katalogu, Sala 37 (pod názvem „Slovacca“ - štítek vzadu na obraze)
V roce 1928, Soubor z díla Mistra Joži Uprky, Pavilon K. V. U. Aleš, Brno, č. k. 19, s. 7
V roce 1931 až 1932 na Jubilejní výstavě Joži Uprky v Praze, SVU Myslbek, Praha, č. k. 12, reprodukováno
V roce 1961, Joža Uprka, Souborná výstava k 100. výročí narození, Dům umění v Hodoníně, Hodonín, č. k. 190 Joža Uprka
V roce 1961, Souborná výstava k 100. výročí narození, Dům umění města Brna, Brno, 1. i 2. vyd., č. k. 175
Literatura: Celostránkově reprodukováno ve výstavním katalogu k Jubilejní výstavě Joži Uprky v Praze, SVU Myslbek, Praha, 1931-1932
Literatura: Reprodukováno na dobové fotografii z výstavy (Soubor z díla Mistra Joži Uprky, Pavilon K. V. U. Aleš, Brno, 1928) a publikované v knize J. Kačer, I. Tunklová (ed.), Joža Uprka 1861-1940, GVU Hodonín, 2023, s. 175
Databáze: Fotografický archiv Galerie výtvarného umění v Hodoníně, foto č. 282
Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.
Z posudku: Posuzovaný obraz „Čičmanka“ je nezpochybnitelně autentickým, sběratelsky exkluzivním, svým monumentálním formátem, mezinárodní publicitou, motivickým a výtvarným zpracováním jednoznačně galerijním dílem Joži Uprky.
Posuzovaný obraz „Čičmanka“ je Uprkovou skvostnou a maximálně reprezentativní prací z období, kdy se malíř přestěhoval z Hroznové Lhoty na Slovensko, do Klobušic u Ilavy, kde si za honorář z prodeje obrazu „Jízda králů“ koupil zámek s parkem a oranžerií. Žil tam patnáct let, stále však také zajížděl na Moravu.
V předloženém obraze, významném jak tím, že ho autor vybral na prestižní Bienále v Benátkách (1924), tak také tím, že byl prezentován na jeho významných souborných výstavách v Brně (1928) a Praze (1932/1933), ztvárnil figuru mladé dívky v působivém poloprofilovém natočení, oděné do bohatě zdobeného čičmanského kroje, na pozadí louky poseté květinami, před vzrostlými listnatými stromy.
Čičmanský kroj zhotovený z bílého plátna a vyznačující se bohatou výšivkou, vyniká svou ornamentální a barevnou kompozicí. Uvádí se, že právě na základě charakteru ornamentální výzdoby i červeného vlněného tkaného pásu, který je součástí ženského oděvu, je odvozován balkánský původ Čičman, nacházejících se na středním Slovensku v okrese Žilina. Starobylý ráz, který si čičmanský kroj zachoval dodnes, stejně jako lidový oděv okolních dědin (Zliechov, Čavoj, Valaská Belá) dokonce posloužil etnografům jako model pro rekonstrukci staroslověnského oděvu.
Předložený obraz „Čičmanka“ je dokonalým příkladem Uprkovy impresivně cítěné malby, která od pařížského pobytu výrazně zmodernizovala jeho folklorismus. Autor zde dokonale uplatnil své typické výrazové prostředky: prosvětlenou paletu a barevnou skvrnu, neuzavírající obraz do pevných kontur, ale dávající mu lehkost a průzračnost. Mladá krojovaná dívka, svým pohledem koketně komunikující s divákem, je zachycena v okamžiku, kdy sluneční světlo dosahuje nejvyšší intenzity a propůjčuje barvám mimořádný jas. Zářivá pestrobarevnost detailně provedeného kroje velmi působivě kontrastuje s bravurní světle zelenou částí louky a tmavě zelenou částí stromoví, partiemi provedenými ve skvostném neoimpresivním rukopisném duktu.
Při kontemplaci tohoto obrazu jednoznačně dáme za pravdu dobovým kritikům, kteří oceňovali autorova díla s tím, že Uprka svými barvami doslova „vytahuje oči z důlků“. „Čičmanka“ je vrcholným příkladem symbolu životní síly a půvabu, které Uprka ve folklóru spatřoval. Citový obsah díla odpovídá venkovské prostotě a cudnosti. Je autorovým nejhlubším vyznáním úcty a lásky k lidovým tradicím a kulturnímu dědictví.
Náhledy produktu:
