K. J. Erben - Zlatý kolovrat (návrh k vitráži), rok 1988, malba na skle, signováno a datováno na rubu J. Jíra 88, rozměry malby 65 x 26 cm, celkové rozměry s rámem 67 x 28 cm, velmi dobrý původní stav, autorská adjustace.
Provenience: Významná privátní sbírka českého výtvarného umění z 2. poloviny 20. století.
Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.
Z posudku: Dílo „Zlatý kolovrat (K. J. Erben)“ je autentickou, výrazově sugestivní, motivicky a materiálově ojedinělou prací Josefa Jíry, jednoho z nejznámějších a nejžádanějších umělců generace, která nastupovala na scénu v padesátých letech a hrála klíčovou roli při opětovném navázání na přerušenou tradici vývoje českého moderního umění. Jíra nebyl apollinským typem umělce, jeho tvůrčí ruku vedla dionýská síla. Jeho vrcholná díla i přes temnou expresivitu nezůstávají pouhým emotivním výlevem, přes svoji bolest jsou hluboká. Jíra vyjadřuje, sdílí společnou existenciální zkušenost. Vždyť jeho duchovními učiteli byli Jákob zápasící s andělem a Job, hlavní spřízněnci výrazem pak Marc Chagall, Georges Rouault a samozřejmě Jan Bauch, s nímž se přátelil.
Návrh k vitráži „Zlatý kolovrat (K. J. Erben)“ je dílem fascinujícím svou ojedinělou baladickou tematikou a expresivně syrovou výtvarnou formou, která se spojila s „průzračností“ techniky sklomalby v maximálně přesvědčivý výtvarný celek.
Technika vitráže nebyla Josefu Jírovi v době, kdy vytvořil předložené dílo, neznámá. Měl tehdy za sebou například úspěšnou realizaci vícedílné vitráže pro brasserii hotelu Intercontinental v Praze (1973, spolupráce arch. F. Cubr, současný stav neznámý) nebo dvě monumentální kompozice pro budovu československého zastupitelství v Tokiu (1978, arch. spolupráce J. Louda). Dalo by se říci, že technika sklomalby dokonale vyhovovala jeho malířskému naturelu, kdy pronikání světla skrz skleněné tabule umocňovalo mocné kvality Jírova kolorismu.
Obrazy Josefa Ji´ry lze oznacˇit jediny´m slovem: balada. Pojem ma´lo uzˇi´vany´ v deˇjina´ch mali´rˇstvi´, ale zna´my´ spi´sˇe z literatury. Snad proto se Ji´ra stal nejlepsˇi´m vy´tvarny´m interpreta´torem Erbenovy Kytice (na ilustracích a grafických deskách pracoval zejména v roce 1987). V roce 1988 se mu pak naskytla ojedinělá příležitost vyzdobit gotickou zámeckou kapli v Liberci vitrážemi na motivy Erbenovy Kytice (jednalo se o 6 oken, arch. spolupráce P. Švancer). Právě v této souvislosti vzniklo také posuzované dílo.
Ztvárňuje pátou baladu ze sbírky a jednu z nejznámějších (byla pojata i do filmové verze Kytice). Začíná optimisticky a radostně, postupně je více a více ponurá, končí ale opět víceméně šťastně. Využívá klasického pohádkového motivu živé vody, která způsobí, že useknuté části k tělu přirostou a tělo oživne. Nejobecněji tematizuje motiv viny, vykoupení a pokání.
K finální realizaci Jírovy vitráže bohužel nedospěly. Autora hluboce zasáhlo, když roku 1989 byly jeho téměř hotové návrhy investorem Skloexport, a. s., zamítnuty. A tak alespoň návrhy, jako je posuzovaná práce „Zlatý kolovrat“, dokládají skutečnost, že Jírova malba se zvoleným námětem hluboce souzněla: je totiž jakousi erbenovskou poezií beze slov, ktera´ oslovuje diva´ka prˇi´mo, bez tlumocˇni´ka. V Jírových dílech, stejně jako v Erbenových baladách, je obsazˇen sveˇt s nadcˇasovy´mi symboly i lidsky´mi dramaty, mytologii´ i historii´, emotivni´ va´sˇni´ i obecny´mi pravdami.
More pictures:
