Libuška, rok 1976, olej na plátně, signováno a datováno na rubu Slavík Libuška 76, rozměry malby 110 x 75 cm (atypický lichoběžníkový formát díla), velmi dobrý původní stav, autorská adjustace.
Provenience: Významná privátní sbírka českého výtvarného umění z 2. poloviny 20. století.
Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.
Z posudku: Obraz „Libuška“ je originálním, motivicky a formátově ojedinělým, skvostně koloristicky orchestrovaným dílem Otakara Slavíka, jednoho z nejvýznamnějších koloristů v českém výtvarném umění, autora neobyčejné výrazové uvolněnosti a opravdové tvůrčí radosti, člověka pevných morálních zásad. Otakar Slavík byl jednou z tvůrčích osobností, které v šedesátých letech dvacátého století uváděly české moderní umění znovu do evropského kontextu.
Předložené dílo „Libuška“ je reprezentativní, kvalitní Slavíkovou prací z doby bezprostředně předcházející autorově podpisu Charty 77, který odstartoval umělcovu represi ze strany úřadů a vedl až k jeho emigraci (1980). Toto plátno, unikátní svým osobně laděným motivem a lichoběžníkovým formátem, tak ještě není zatěžkáno existencialismem jeho „Provazochodců“, ale je spíše reflexí radostného bytí transponovaného skvostnou výtvarnou formou tzv. Nové figurace. Hlavní důraz, tak jak je pro Slavíkovu zralou tvorbu typické, je zde položen na výpovědní hodnotu dvou elementů: lidské postavy a užitého koloritu, jež jsou vzájemně jedinečně provázané. Roku 1974 se malíř o fenoménu barvy příznačně vyjádřil slovy: „…Barva bude mít nejhlavnější úlohu - být vším - prostorem, figurou a jejím leskem - barvou samotnou…“
V době, kdy vzniká obraz „Libuška“, začíná období autorova velkého tvůrčího rozmachu. Série rastrových obrazů je uzavřena - racionální obrazový řád se uvolňuje a otevírá se nebývale prudké smyslovosti. Přesně tuto novou smyslovost, podtrženou neobyčejně sugestivní, doslova zářivou barevností, předložené dílo dokonale zachycuje.
Pokrčená ženská figura ve vyzývavé, „sexy“ póze, výtvarně silně abstrahovaná, ale v názvu „dráždivě“ konkretizována jménem, se zde kompozičně promyšleně rozprostírá do plochy obrazu, jako by z něho chtěla vystoupit.
„Libuška“ je Slavíkovým výtvarně zcela sebevědomým dílem, v němž figura vstupuje do obrazu zcela přirozeně, v procesu ustalování tvaru barvou: „Figuru nemaluju. Figura musí vzniknout během procesu malování“, říkal sám autor.
More pictures:
